V některých životních momentech a ročních obdobích má většina z nás zvýšený pocit žízně. Jenže, někteří lidé ho mohou mít chronicky, což může poukazovat na vážnější problém, kterým může být diabetes insipidus. Víte, jak se pozná?
Diabetes insipidus, nebo také úplavice močová či žíznivka, je zdravotní problém, který (v porovnání s normálem) mění způsob, jakým tělo hospodaří s vodou. Mezi jeho nejvýraznější známky patří polyurie, což je termín, jenž označuje zvýšenou produkci moči v horizontu 24 hodin.
I když je jedním slovem z názvu diabetes, ve srovnání s jinými typy cukrovky není tento problém mezi lidmi až tak dobře znám. Právě proto se na něj samostatně zaměříme v našem dnešním článku.
O diabetes insipidus
Už víme, že jde o problém, který ovlivňuje hospodaření těla s vodou. Pravděpodobným spouštěčem je nedostatek vasopresinu, kterému se říká antidiuretický hormon. (Diuretika se obvykle používají na podporu močení. Pokud je něco antidiuretické, pak to pomáhá vodu v těle zadržovat.) Vzhledem k některým podobným příznakům může být diabetes insipidus zaměňován za diabetes mellitus. To je chyba, protože DI nebývá propojen s příznaky, které souvisí s hladinou krevního cukru. Technicky vzato je tedy hlavním pojítkem především název, který souvisí s již zmíněnou polyurií.
Jak se projevuje?
Mezi hlavní příznaky tohoto onemocnění patří zvýšený pocit žízně, který je doprovázen i zvýšenou potřebou močit.
Dále se může objevit:
- Dehydratace
- Nechuť k jídlu
- Průjem
- Zvracení
- Ztráta hmotnosti
- Vylučování velmi světlé moči
Když se DI neřeší, může dojít i k rozvratu normálního vnitřního prostředí, což se může následně projevit podobnými příznaky, jaké má diabetes mellitus v případě, že se neléčí. Jenže, ve srovnání s ním nebývají v moči ketolátky s cukrem a neobjevuje se ani hyperglykémie.
Pro představu, normální člověk za den vyprodukuje zhruba 2,5 l moči. U člověka s diabetes insipidus však může produkce moči vyšplhat na množství 5-25 litrů za den. Což je mnohonásobně více a může to v těle napáchat řadu vážných škod. Akutní potřeba močit se může v takovém případě objevovat každých 15-20 minut od poslední návštěvy toalety.
Pocit žízně navíc může přetrvávat, nehledě na to, kolik tekutin v průběhu dne vypijete. V krajních případech může DI vážně ovlivnit kvalitu spánku i kvalitu každodenního života. Projevit se totiž může například únava a nepozornost.
U dětí se DI může projevovat:
- Nadměrným pláčem
- Podrážděností
- Zpomaleným vývojem
- Vysokou tělesnou teplotou
- Nevysvětlitelným úbytkem hmotnosti
Starší děti také mohou trpět nočním pomočováním, ztrátou chuti k jídlu či neustálou únavou.
Kdo je ohrožen?
Vzhledem k tomu, že DI není přenosná choroba, neexistuje u ní inkubační doba. Je ale pravda, že i zde existují určité rizikové faktory, které mohou tento stav vyvolat.
Někdy je porucha, která k DI vede, vrozená. Geneticky se v těle nemusí produkovat dostatek hormonu, který kontroluje hospodaření s vodou. Také ale může jít o následek výskytu nádoru (meningeom, adenom…), autoimunitního postižení hypotalamu a jater, která produkují hormony, traumatu hypotalamu nebo hypofýzy a mnoha dalších problémů. K nim může patřit například i zánět.
Jak se to řeší?
Lékař může trvat na odběru krve, ze kterého může vyčíst první důležité informace. Pak také může docházet k doplňujícím vyšetřením, ze kterých se může poznat, jak tělo pracuje s tekutinami.
Následně pak může lékař na základě výsledků předepsat léky, které mohou pocit žízně a nutkání odbíhat na malou upravit.
Pokud tedy zaznamenáte některé z výše uvedených podezřelých jevů, co nejdříve se vydejte do ordinace svého ošetřujícího lékaře.
Znáte někoho, kdo trpí DI?
MUDr. Zdeňka Fantová