Draslík a fosfor: víte, co umí?

publikováno , naposledy aktualizováno 13. 1. 2021

Draslík a fosfor mají v našem těle velmi důležitou úlohu. Podílejí se na životně důležitých funkcích našeho organismu. Potíže nastávají ve chvíli, kdy nám v těle chybí, ale i když přebývají. Oba stavy mohou představovat pro naše tělo zcela zásadní problém. Pojďme si oba prvky představit a podívat se na jejich účinky.

K čemu fosfor slouží?

Běžně se v našem těle nachází asi 600 až 700 gramy fosforu. Jde o druhý nejvíce zastoupený prvek v našem organismu. Fosfor se podílí na základních procesech zcela nezbytných pro náš život. Doporučená denní dávka – DDD fosforu je 800 miligramů za den.

  • Více než 85 % fosforu najdeme v našich zubech a kostech, kde v úzkém propojení s vápníkem zajišťuje zejména mineralizaci a vytváří jejich strukturu.
  • Další 2 gramy fosforu se vyskytují v naší krvi, kde usměrňují tvorbu kyselin a zásad v našem těle.
  • Fosfor také podporuje vstřebávání vitamínů B2 a B3, je nepostradatelný pro přenos energie, činnost mozku i nervů a je také velmi důležitý pro stavbu našeho genetického kódu.

Fosfor v potravinách

Fosfor se alespoň v malém množství vyskytuje téměř ve všech potravinách. Ve větší míře jej obsahují ty potraviny, ve kterých se nachází současně také vysoký podíl bílkovin. Jde tedy především o maso, mléčné produkty, vejce, luštěniny, ořechy, ale obsahuje jej například i pivo.

Draslík a fosfor: víte, co umí?

Nedostatek fosforu

Protože se fosfor přirozeně vyskytuje v běžně konzumovaných potravinách, nedochází často k jeho nedostatečné hladině v našem těle. Pokud však máte nějaké potíže, může se vyskytnout jeho nedostatek v našem organismu. K tomu dochází velmi často u alkoholiků nebo u pacientů s poruchou příjmu potravy. Nedostatek fosforu v těle se projevuje zejména:

  • překyselení žaludku
  • nechutenství
  • slabost
  • častější a chronické záněty dásní
  • zvýšená kazivost zubů
  • bolesti v kostech a kloubech
  • poruchou stavby kostí
  • zvýšená lámavost kostí
  • chudokrevnost

Nadbytek fosforu

Nadbytek fosforu v těle je nebezpečný. Vyvolává stav, při kterém v těle přestává docházet k dostatečnému vstřebávání vápníku, železa, hořčíku a zinku. Často se tyto příznaky objevují zejména u těch pacientů, u kterých se projevila nedostatečná funkce ledvin. Právě při tomto stavu dochází ke snížené schopnosti vylučovat fosfor, který se v těle následně hromadí a poškozuje zuby i kosti.

V takovém případě je třeba omezit konzumaci potravin bohatých na fosfor. Lékař také může předepsat léky, které vstřebávání fosforu z jídla zabraňují. Stav se těžce rozpoznává, je třeba sledovat hlavně:

  • potíže se zuby a jejich kazivostí
  • stav kostí

Účinky draslíku

V těle se nachází asi 100 gramů draslíku. Jde o jeden z těch hlavních minerálů běžně se vyskytujících v našem těle. Draslík v těle najdeme uvnitř každé buňky. Jde o zcela nepostradatelný prvek, který se podílí na správném fungování zažívacího traktu, nervů a svalů, také najdeme draslík v krvi, kde prospívá zejména fungování našeho srdce. Podílí se na tvorbě energie ze sacharidů i vstřebávání bílkovin.

Draslík v potravinách

Abychom jej v těle neměli nedostatek, můžeme se zaměřit na potraviny obsahující draslík. Draslík můžeme konzumovat hlavně v čerstvé zelenině, zejména bramborách, dále pak v houbách, obilovinách, vnitřnostech, nebo v čerstvém a sušeném ovoci. Najdeme ho třeba i v čokoládě.

Draslík a fosfor: víte, co umí?

Nedostatek draslíku

Nedostatek draslíku v těle nazýváme hypokalémie. Doporučená denní dávka – DDD draslíku je 2 až 5 gramů. Jeho doplnění je nutné zejména po fyzické zátěži. O jeho nedostatek se jedná v případě, kdy jeho hladina klesne pod 3,8 mmol/l. K tomuto stavu nejčastěji dochází po urputných a vleklých průjmech a zvracení, při užívání projímadel a diuretik, ale také inzulínu, nebo při Bartterově a Connově syndromu. Nedostatek draslíku v těle se projevuje především těmito příznaky:

  • svalová slabost
  • pocit těžkých svalů
  • nechutenství
  • zácpa
  • nespavost
  • nervozita
  • poruchy srdečního rytmu
  • zrychlení činnosti srdce
  • náhlá zástava srdce

Draslík a fosfor: víte, co umí?

Nadbytek draslíku

Zvýšená hladina draslíku se nazývá hyperkalémie. Ta nastává v případě, kdy hladina draslíku překročí 5,4 mmol/l. Jakmile jeho hladina přesáhne hodnotu 6,5 mmol/l, naše tělo se ocitne ve stavu ohrožujícím život.

K tomuto stavu nejčastěji dochází v důsledku užívání určitých léků, zejména na snížení krevního tlaku nebo upravení srdeční činnosti. Tato situace nastává také u diabetiků, kteří jej nedostatečně kompenzují formou stravy či doplňků, při selhávání ledvin i po popáleninách. Může také jít o následek chemoterapie a radioterapie, nebo důsledek Addisonovy choroby.

Stav se řeší vynecháním léků, které ho způsobují, podáním léků na snížení hladiny draslíku a u diabetiků inzulínem. Příznaky zvýšené hladiny draslíku ale často nebývají vůbec rozpoznatelné. Sledujte potíže, jako je:

  • svalová slabost
  • průjmy
  • zmatenost
  • brnění v okolí úst
  • trnutí jazyka
  • bušení srdce
  • zpomalení činnosti srdce
  • srdeční zástava

Pozor na realimentační syndrom

Realimentační syndrom je komplexní narušení metabolických procesů u pacientů, kterým bylo po těžkém hladovění podáno větší množství potravin, i když často v dobré víře. Po jídle totiž rychlý příjem cukrů v potravě uvolní inzulín, dojde k rapidně rychlému poklesu hladiny fosforu, často dochází i k nedostatku draslíku a hořčíku a dalších důležitých minerálů a vitamínů. Pak nastanou tyto potíže:

  • svalová slabost
  • křeče
  • průjem
  • poruchy srdečního rytmu
  • srdeční selhání

Realimentačním syndromem často trpěli lidé vracející se z koncentračních táborů. V současné době mohou postihovat pacienty s mentální anorexií a jinými poruchami příjmu potravy.

 

 

Redakce magazínu

MUDr. Zdeňka Fantová
Studovala jsem 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a promovala v roce 1991. Praxi jsem získala v oboru všeobecné praktické lékařství. Přípravu jsem absolvovala ve Fakultní nemocnici v Olomouci, v ambulanci primární péče a v ambulancích a lůžkových odděleních specialistů. Atestační zkoušku ze všeobecného praktického lékařství jsem složila v roce 1995. Poté jsem pracovala jako praktický lékař v ordinacích obvodních lékařů jako zaměstnanec. Od 1. března 1998 provozuji soukromou praxi. Zde na Hlidejsizdravi.cz působím v roli garanta obsahu a všechny články prochází mou odbornou kontrolou.

Napsat komentář